Tiarno di Sotto je známé také jako paes dei siori (panská ves), protože se tu nachází mnoho šlechtických domů, dochovaných dodnes v historickém centru, jemuž dominuje majestátní zvonice, vysoká 72 metrů, druhá nejvyšší vTrentinu.
Původ místního názvu Tiarno je nejistý. Mohl by být odvozen od latinského Silvis Armus, tedy horní rameno zalesněného údolí, což se později mohlo proměnit na Tiliarnus. Nebo od slova Tilia, tedy lípa, dřeviny, které je ovšem v této oblasti pomálu.
Nejpřijatelnější vysvětlení původu jména by se našlo ve spojení se zvláštním druhem obchodu, který se v této oblasti provozoval a získal svou důležitost v ekonomice údolí: sběr smůly a výroba dřevného dehtu. Původ místního názvu by tedy byl ve slově Tia, což znamená borové dřevo obsahující smůlu, nebo ve slově Tièr, místo, na němž se nachází surovina a vyrábí dehet.
Různá historická svědectví potvrzují, že území Tiarna di Sotto bylo obydlené už v dávných dobách: například podél staré římské silnice, po níž se dojede k mostu Cròina, taktéž z římské doby, bylo objeveno několik zajímavých archeologických nálezů.
První obydlí v Tiarnu stála na úbočí vrchů San Giorgio a Lèngros. Osada velmi vyrostla v X-XI. století. Je pravděpodobné, že právě v této době se vesnice rozdělila na dvě části. Tak se obyvatelé San Giorgio posunuli do údolí a vytvořili obec Tiarno Superiore a obyvatelé z Lavan na opačné straně založili Tiarno Inferiore.
Obec se nachází v ústí údolí Massangla, dnes má protáhlý tvar a je rozdělena na části Moi, Villa a Degara.
Středu obce, na náměstí, dominuje kostel svatého Bartoloměje, původně kaple, povýšený na farní v roce 1662. Křídlový oltář umístěný za hlavním oltářem je perfektní ukázkou manýristického benátského stylu z poloviny století a má značnou hodnotu.
Za Tiarnem di Sotto se můžeme dostat ke kostelíku svatého Jiří, nacházejícícho se v nadmořské výšce 856 metrů. Stojí na kopci nad obcí a nabízí panoramatický výhled na obě osady.
Od kostelíku vede cesta k sugestivnímu mostu Cròina z doby římské, který překlenuje koryto říčky Massangla. Krásu stavby podtrhuje vodopád, šumící o několik metrů dále. K mostu se můžete dostat také z vesnice ve směru na Lavan.
V minulosti existovalo při toku říčky Massangla sedm pil, jedna kovárna a dva mlýny. Jeden z nich, mlýn Bugatini, který pochází z XV.-XVI: století, stále existuje, i když jeho provoz byl přerušen po druhé světové válce. Dnes opravený mlýn hostí malé muzeum.
Od mlýna procházka pokračuje podél říčky Massangla a stezka vede až k vodopádu Gorg d'Abiss (Klokot hlubin!), místu velké a sugestivní krásy.
Recommended walk:
What you can find at Lake Ledro and surroundings
> lago di Garda 15Km
> Prague 600Km
> Milan 200Km
> Verona 90Km