NATURE

Cesta Ponale

Klikatá cesta, postavená kolem poloviny 19. století podle odvážného projektu Giacoma Cis (1782 – 1851), aby spojila údolí Valle di Ledro s jezerem Garda, nám nabízí jedinečné a úchvatné pohledy na jezero Garda.

Svého času bylo dílo považováno za zázrak stavebního inženýrství, protože svými zatáčkami a tunely otevřela do údolí cestu lidem a zboží v míře do té doby nemyslitelné. Stará přístupová cesta totiž pracně stoupala z přístavu Ponale u gardského jezera, šplhala po pravém svahu strže, až k závěsnému mostu přes vodopád Ponale. 
Silnice byla financována téměř výhradně z prostředků obcí v údolí. Práce začaly v roce 1847, ale už v roce 1848 byly přerušeny válečnými událostmi. Do roku 1851 bylo hotovo 3550 m silnice, která spojovala Rivu s Ponale a dalších 2000 m, které vedly k první vesnici údolí, Biacese.  Aby byla zmírněna klikatost cesty, byly ve skále vyhloubeny tři tunely, k nimž v roce 1921 přibyl čtvrtý a v nedávné době pátý. V roce 1901 byla u vjezdu do prvního tunelu umístěna pamětní deska věnovaná ideovému tvůrci díla, deska byla přemístěna na samý začátek cesty po skončení první světové války. Povrch silnice byl dlážděný a v místech prudkého srázu nad jezerem byla cesta zabezpečena zděnými obrubníky a dřevěným zábradlím. Tak se zrodil jeden z nejzajímavějších úseků cest v horní oblasti Gardského jezera.  První automobily tudy projely v roce 1891.
Sto let po svém vzniku byla komunita nucena cestu uzavřít z důvodu její malé pevnosti. Cesta byla také pravidelně poškozována sesuvy půdy. Byly zahájeny práce na alternativním projektu, který by byl schopen odolávat stále houstnoucí dopravě.
Až do roku 1990, kdy byly otevřeny tunely Agnese a Dom, byla silnice přístupovou cestou do údolí. Pak byla zcela uzavřena a znovu se dočkala otevření až v roce 2004, díky úsilí a vytrvalosti společnosti Comitato Giacomo Cis. Tak se pěší turisté i cyklisté mohou znova těšit z panoramatu, pro které označení velkolepé je slabé slovo.