Vápenice

Calchere jsou pece, které se používaly k výrobě nehašeného vápna. Balvany vápence se sbíraly a vypalovaly, aby byl získán materiál, který měl mnohonásobné využití v mnoha oblastech. Přestože se již nepoužívají, na území Ledro se jich ještě nachází asi čtyřicet.

Tradiční calchera, která se používala k vypalování vápenných kamenů, je kruhová šachtová stavba různých rozměrů, o 3-5m v obvodu a 4-6m výšky, většinou obehnaná valem. To mělo dva důvody: za prvé se lépe stavělo, pokud se stěny částečně opíraly, a za druhé bylo nutné mít přístup k hornímu otvoru pece.    

Materiály, které se používaly na stavbu pecí, se dají rozdělit do dvou skupin: vápenito-dolomitické horniny a usazené morénové horniny (žuly, porfyry, metamorfity). Pece postavené z prvního typu kamene měly tu nevýhodu, že se velmi opotřebovávaly: při pálení vápna se pálila také vnitřní část pece, a tedy síla stěny se výrazně zmenšovala. Což znamenalo, že objekt musel být po několika páleních obnoven nebo opuštěn. Ke zmírnění tohoto fenoménu se stěny pece nahazovaly vápnem. 

Než byla postavena pec, v místě, kde bylo k dispozici velké množství kamenů vhodných k pálení a dosažitelných s povozy, před začátkem pálení bylo nutné připravit velké množství dřeva ve formě otýpek o průměru 30-40 cm a hmotnosti cca 10 kg. Na jednu pec o průměrné kapacitě (250 kg nehašeného vápna) byly potřeba zhruba 3000 otýpek, které specializovaný lesník mohl vyrobit asi za měsíc. Velká část výrobních nákladů vápna byla podmíněna potřebou opatřit si dostatečné množství dřeva. Nejlepším palivem byly otýpky ze smrku a jedle, ale nepohrdalo se ani odpadem a větvičkami, zbylými v lese po kácení, a keři, jako lískou, jasanem a vrbou, kterými se netopilo ani v domácích kamnech.    

Na výrobu vápna se používaly, tedy pálily, vápenaté horniny, které se nachází prakticky všude, po celém teritoriu Ledro. Kameny se většinou sbíraly v blízkosti pecí, podél toků řek a pod skálami, rozlišení mezi “dobrým vápencem” a “špatným vápencem” záleželo na zkušenosti, kterou “calcherot” získal za léta práce.

K uvedení pece do chodu se především sbíralo dřevo, které se ve formě otýpek ukládalo v blízkosti pece. Většinou hmotnost vyprodukovaného vápna odpovídala hmotnosti dřeva, spotřebovaného při pálení. Po ukončení sběru se přikročilo ke stavbě pece. V první fázi se stavěly “průduchy” a “klenba”. Balvany otesané do hranolového tvaru se skládaly kolem díry, kterou se pak vkládaly otýpky. Pod otvorem se nechávala větrací díra, kterou se také mohl vybírat popel, který se hromadil při pálení. Zvláště jemnou operací bylo v tuto chvíli vytvoření klenby, která fungovala jako přepážka mezi ohništěm a materiálem. Na jakési rampě kolem pece byly položeny, za pomoci klasické techniky stavby klenby, vápencové bloky. Kameny, za sucha položené, podepíraly jeden druhý; aby struktura byla stabilní, doprostřed býval vsazen klínovitý kámen, klenák. Pec tedy byla připravená k naložení sebraným vápenatým materiálem. Ten se vkládal sestupným způsobem: větší kameny nejblíže ohni. Po naložení pece se uzavřel vchod.     

Všechno bylo připraveno k zapálení ohně: do pece se dala hromádka dříví a zapálila se pochodní. Od té chvíle se nepřetržitě a pravidelně, každé 3 minuty, přikládaly otýpky dřeva, po 90 hodin bez přestávky. V první fázi pálení vycházely z horní části pece červené plameny; V poslední fázi plameny dostávaly modravý odlesk. Vyprázdnění pece se odehrávalo o dva dny později, když se s nehašeným vápnem dalo lépe manipulovat. Většinou se nehašené vápno vážilo a prodávalo na místě kupujícím, kteří si pro ně přišli. 

Vápno se používalo v mnoha oblastech a mělo mnoho způsobů použití. Je to základní materiál tradičního stavitelství: používalo se do malty, do omítek a na výmalbu, k desinfekci prostor. V zemědělství bylo používané natolik, že ve dvorech bývala často zažízena “díra na vápno”, prohlubeň, obsahující určité množství hašeného vápna, připraveného k okamžitému použití. Také se používalo jako konzervační prostředek.     

Ve Valle di Ledro se na území všech šesti obcí, hlavně však v Tiarno di Sopra, ve Val Ampola, Concei a v Molině di Ledro, nachází 40 vápenných pecí.

(zdroj: Le calchere del Comprensorio Alto Garda e Ledro, Museo Civico Riva del Garda)