Tremalzo

"Pro vysokou koncentraci endemických druhů je to z floristického hlediska neobyčejně zajímavá oblast, známá v celé Evropě. Povinná zastávka botanických exkurzí. Na mnoha místech se vyskytují divoká a člověkem nedotčená prostředí. Oblast má na národní úrovni velký význam pro výskyt a rozmnožování ohrožených živočišných druhů, důležitých ledovcových reliktů, které jsou pro Alpy typické nebo jedinečné".

Tremalzo je horský masiv, nacházející se jihozápadně od Valle di Ledro. Rozkládá se od západu k východu mezi Monte Bragone dal Sole a údolím Val Marcia a od severu k jihu mezi Col Pasövri a dřívější hraniční čárou mezi Itálií a Rakouskem, dnes hranicí mezi Trentinem a Lombardií.

Průsmyk se nachází ve výšce 1665 m n.m., ale nejvyšším bodem je Monte Tremalzo se svými 1975 m. Dalšími vrcholky, patřícími do skupiny Tremalzo jsou Cima Marogna (1953m) blíže k jezeru Lago di Garda, Corno pezzato (1858m) směrem k Valle di Ledro a Cima Avez (1895m) směrem k údolí Valle del Chiese.

Oblast tvoří jednu velkou proláklinu, do níž po staletí pastýři přiváděli dobytek na letní pastvu. Bohaté travnaté pastviny a žádné prudké svahy, nebezpečné pro dobytek, to jsou důvody, pro které je i dnes tato oblast ideální. Do Tremalza se dnes můžeme dostat po asfaltové silnici, ale ani stezka, která se používala dříve, nebyla příliš strmá, takže bylo možné sem přivést velké množství dobytka.

Hory tohoto masivu jsou tvořeny převážně z dolomitu, uhličitanovápenáté horniny, která se vytvořila před 220 miliony let.

Z floristickéo hlediska je oblast jednou z nejdůležitějších v Alpách, nachází se zde jedinečné množství endemických druhů, 21, a z nich je mnoho na červeném seznamu. To je na provinční úrovni bezkonkurenční bohatství. Je známá po celém Trentinu a na odborné úrovni po celém světě. Důležitý je i faunistický výskyt. Oblast Bocca Caset byla vložena jako zóna se zvláštní ochranou ve smyslu vyhlášky “Ptáci”.

Tento význam byl nakonec uznán Autonomní provincií Trento a Evropskou Unií a oblast Tremalzo-Tombea byla zahrnuta mezi oblasti se státním významem, navržené organizací Rete Natura 2000 jako aktualizace vyhlášek Habitat (92/93/CEE) a Ptáci (79/409/CEE). V kartě, vytvořené provincií, je území Tremalzo-Tombea o rozloze 5537,19 hektarů definováno takto: "Pro vysokou koncentraci endemických druhů je to z floristického hlediska neobyčejně zajímavá oblast, známá v celé Evropě. Povinná zastávka botanických exkurzí. Na mnoha místech se vyskytují divoká a člověkem nedotčená prostředí. Oblast má na národní úrovni velký význam pro výskyt a rozmnožování ohrožených živočišných druhů, důležitých ledovcových reliktů, které jsou pro Alpy typické nebo jedinečné".

Mnoho evropských botanických odborníků sem přijíždělo a stále přijíždí, aby studovali zvláštnosti zóny. První, kdo objevil její důležitost byl Kaspar von Sternberg (1761-1838), který během své cesty po Trentinu objevil nový druh lomikamene, druh Saxifraga aracnoidea a nový typ orlíčku. V polovině 19. století si Valle di Ledro pro svá studia vybrali další dva odborníci: Fnancesco Facchini (1788-1852) a Friedrich Leybold (1827-1879). První z nich objevil rostlinu Scabiosa vestina, velmi vzácnou orchidej Orchis spitzelii a lýkovec, jehož charakteristiky nedokázal publikovat, protože zemřel, a tak jej Leybold oficiálně pojmenoval jako Daphne petrea. Našel také Ranunculus bilobus, který byl popsán až o pět let později Bertolonim.

V roce 1854 Pietro Porta objevil novou silenku v velkými purpurovými květy, Silene elisabethae.

I další botanici prohledávali tyto hory při hledání nových rostlin a ještě dnes mnohé univerzity přichází do Tremalza, které je považováno za jednu z botanicky nejbohatších oblastí pro velkou koncentraci endemických druhů. Které se zde nachází.

Evropská Unie zde financuje také přírodovědné muzeum, které bude dobře představovat význam místa. Budovy Malgy Tiarno di Sotto, tedy obydlí a stáj, byly opraveny a vzniklá struktura bude přijímat vědce a všechny, kdo se zajímají o místní prostředí. Bude otevřeno Návštěvnické centrum, které bude veřejnosti předkládat zvláštnosti oblasti a její historii. Pro letní pastvu zůstávají otevřené další dvě salaše: malga Bezzecca a malga Tiarno di Sopra, z nichž každá pojme cca 50 kusů dobytka. V salaši Bezzecca se každé ráno z mléka ručně vyrábí máslo a sýr.